Také učíte on-line?

Od 11. března 2020 jsou uzavřeny z důvodu epidemie COVID-19 české školy. Základní a střední, o něco málo později byly uzavřeny i školy vysoké. Někteří zřizovatelé uzavírají i mateřské školy. Nacházíme se v neobvyklé situaci. Zažil jsem to jako malé dítě při tzv. uhelných prázdninách. Tehdy ale fungovala školní družina, kam jednou za týden (pokud si to dobře pamatuji) dorazila naše třídní učitelka a měli jsme hlavně matematiku. Pamatuji si to hlavně proto, že jsem matematiku neměl rád, moc mi to nešlo.

Za můj, z hlediska dějin, krátký život jsem zažil ještě stávku vysokých škol v době pádu komunistického režimu. Do školy jsme nechodili od konce listopadu. Na první zkoušku jsem šel až 30. ledna 1990, byla to biologie dítěte (ověřeno z VŠ indexu, zároveň jsem se rozlítostnil nad mojí fotkou). Určitě, byli jsme už dospělí, možná jsem už byli i zodpovědní za svoje vzdělávání, i když…

Situace, kterou teď prožíváme, je jiná, nová. Máme v rukách moderní technologie. Vlastně jsme je měli v rukách už před uzavřením škol. Nějak jsme ale nevěděli, co s nimi. Možná to někteří stále nevíme. Ano, technika je jedna věc. Důležité je její využití, její pedagogické použití ve prospěch výuky.

Jakousi satisfakci by mohli zažívat učitelé, kteří techniku umějí využívat, a umějí ji nasadit do pedagogického procesu. Nezažívají ji. Jsou v dnešní době zahlceni požadavky kolegů, kteří v minulosti mávali rukou s tím, že tohle se rozhodně používat nebude, že se děti ve školách s takovým přístupem nic nenaučí, jásali při diskuzích o zákazech mobilních zařízení, žádali vypnutí „těch internetů“. A navíc, umět používat techniku není to zásadní. Důležitější je umět techniku použít pedagogicky, najít technice pedagogický rozměr. Najednou ti stejní kolegové říkají: „Vždyť přece každé dítě má mobil.“

Patřím snad k těm, kteří uměli před touto krizí ovládat techniku, snad mohu říct, že jsem ji uměl i použít v pedagogickém procesu, že jsem jí uměl najít pedagogický rozměr. Nezažívám satisfakci. Snažím se pomáhat jednotlivcům i sborovnám s nasazením té techniky, kterou ve školách mají, s použitím techniky k pedagogickému procesu. Někteří šijí roušky, tisknou ochranné štíty, já se snažím pomáhat s nalezením filozofie vzdělávání v on-line režimu školám v této zvláštní situaci.

Co jste byli zvyklí používat s Vašimi žáky? Co Vaši žáci bezpečně ovládají, kam si chodí pro informace? Teď není čas na velkou změnu. Změna vybudí stres a toho máme teď všichni dost. Jsou Vaši učitelé zvyklí dávat dětem týdenní plány? Komunikačním kanálem jsou webové stránky školy? Výborně. Použijme to. Můžeme do nějaké malé výzvy – např. do elektronických nástěnek. Za vyzkoušení stojí Padlet (ano, už jsme ho stačili zahltit) nebo LinoIt. Názvy jsou zároveň odkazem na naše starší články. Ostatně projděte si je včetně Inspirace, určitě najdete nějaké náměty pro svoji práci.

Důležité je s dětmi také promluvit. Dohodněme si přes náš komunikační kanál způsob. Jaké technické vybavení mají děti doma? Kolik dětí školou povinných v domácnosti je? Jsou rodiče také doma na Home Office? Jak to mají s internetem? Můžete tedy s dětmi vyučovat on-li např. přes Meet, Hangout, ZOOM, Jitsi nebo Teams? Můžeme s nimi dodržovat školní rozvrh? Zeptejte se rodičů. Oni také řeší neobvyklé situace, často existenčního charakteru. Jaký komunikační kanál jim vyhovuje k tomu, abyste zadali dětem práci? Jak častá zadání mají být? Respektujete také individuální tempo? A co děti se specifickými poruchami učení? Jak jsme stihli pečovat je? Tahle situace určitě není stejná, jako když děti chodí do školy. Někteří si to už uvědomili a podle toho zařídili i svoje požadavky. Mohl bych popsat odchytávané praktiky při hodnocení, poskytování zpětné vazby, ale to už si každý sáhněme do svědomí sám.

Otázky, otázky, otázky. Odpovědí bývá často pokrčení ramen. Určitě je tahle doba dobrá k tomu, abychom si udělali vlastní inventuru. Co jsem se měl o sobě jako učitel dozvědět? Jaké ponaučení si z této situace vezmu pro sebe? Co budu ve své práci dělat jinak? Ještě budu říkat, že nikdy, protože budoucnost? Nějak se nám ta budoucnost stala ze dne na den. Uchopme nabízené příležitosti, proměňme svoje vzorce chování, udělejme si inventuru. Posílíme sebe samé, uděláme tak ze sebe lepší pedagogy, lepší lidi.

Děkuji všem, kteří dočetli do konce.

Slávek Hora