Malý princ, hlášení číslo 3

Myslím, že mám toho koronavirovýho šílení plný zuby. O výuce na dálku s různými nástroji toho už bylo napsáno, podle mého, dost. A kdo má málo, může si ještě projít web itfitness.cz, kde najde další nástroje. A co je důležitější, i jejich smysluplné využití ve výuce nebo v projektech, hlavně těch etwinningových. Kdo hledá nápady na projekty, které děti zvládnou na dálku, mrkne na etwinning.cz na záložku Inspirujte se, kde najde ty opravdu dobré, oceněné národní cenou.

Já chci psát o jedné dvouhodinovce, kterou jsme stihli s paní učitelkou Alenou (a Slávkem) odučit den před zavřením škol. Kdo tenhle blog sledujete, víte, že jsme se letos s paní učitelkou rozhodly vytvořit tandem a učit se od sebe navzájem (já práci s prvňáky a paní učitelka Alena zase práci s technologiemi – článek 1, článek 2). Máme za sebou už devět setkání, tedy 18 hodin společné práce.

Tohle úterý jsme se rozhodly vyzkoušet, jak si děti poradí s únikovou hrou. Motivací byl příchod do třídy, který byl prohlášen za nástup na velkou loď. Vždyť jak objevitelé cestují? (Nezapomeňte, že se inspirujeme knihou Malý princ). Loď nás všechny poklidně nesla na vodě, vlny šplouchaly, dřevo vrzalo. Když v tu … rána jako z děla! Asi loď na něco narazila. A ano, trochu do ní začalo téct. Co nám pomůže loď opravit? Kladivo. Takže pojďme hledat kladivo.

Prvním úkolem bylo dokreslit qr kód. Ten by nám třeba mohl ukázat nějakou další cestu. Kód byl vytvořen na mal-den-code.de. Kdo tenhle nástroj znáte, víte, že vybarvujete jen určitá čísla. Aby děti věděly, která čísla vybarvit, musely přečíst tři kousky pohádky a odpovědět na otázky podle textu. Líbilo se mi, jak už děti dobře spolupracují. Texty si rozdělily, přečetly, odpověděly a podle odpovědi vybarvily čísla. O vybarvování se také rozdělily.

,  

Vybarvení se podařilo všem. Odkaz, skrytý pod qr kódem, odvedl žáky na Flippity. Pět zámečků, tedy i pět otázek. Odpovědí bylo vždy jedno číslo. Čísla dohromady vytvořila kód. Kam ale s ním? Tak pěkně hledáme.

A našli jsme. Krabici zamčenou zámkem, který bylo možné odemknout pětimístným kódem. Hurá, povedlo se, zámek je otevřen. Jenže, co to? V krabici žádné kladivo není. Jen prázdný papír a baterka. Jak tak děti prohlížely papír a různě rozsvěcely a zhasínaly baterku, všimly si, že je na papíře něco napsané. Bylo. Inkoustem viditelným pod ultrafialovým světlem. A bylo tam napsáno, že tam kladivo není a taky další kód.

 

Takže další hledání. A zase nález krabice se zámkem. Odemknutí už trvalo jen chviličku. A našli jsme. Kladivo. Tak zase na palubu, opravit loď. Povedlo se.

V pohádce, kterou děti četly, šlo o stavbu lodi, která se uměla plout po vodě, ale taky se pohybovat po souši. Jak by ta loď mohla vypadat? To se pokusily děti nakreslit na závěr naší dvouhodinovky.

   

Tak, snad jsem vám tímhle článkem v době koronavirové trochu spravila náladu. Já jsem tedy nadšená byla. A pak jsem si přečetla o zavření škol.