V rámci našeho projektu Erasmus+ jsme vyrazili tento týden na poslední skupinovou mobilitu žáků do polského Gorzowa Wielkopolského. Dnes přináším několik informací o škole.
Škola je sdružením škol základní a lycea, jsou tam tedy k nalezení žáci od 6 do 18 let. Kromě nich chodí do školy žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména žáci s tělesným postižením či s poruchami autistického spektra.
Žáků celkem je ve škole 900, učitelů kolem 120 a asistentů je asi 20. Škola pro některé žáky začíná v 8:00, pro jiné v 10:00 a pro některé dokonce až ve 12:00, zkrátka do školy se všichni najednou nevejdou. Nejdéle se ve škole učí do 15:30.
Škola se potýká s omezenými prostorami, k výuce je využit opravdu každý kousek místa. Například do učebny angličtiny se prochází tělocvičnou, která vznikla z chodby – vše je v podzemí, skoro bez oken.
Přesto se na škole našlo místo na knihovnu, posilovnu a školní střelnici. Knihovna je v provozu od 8:00 do 15:00, žáci si do ní chodí individuálně vypůjčovat knihy plus knihovnice pořádají pro žáky různé programy. Posilovnu pomohli vybudovat paralympionici, kteří v ní posilují, někteří z nich jsou bývalými žáky školy. Mimochodem, telesně postižení žáci se účastní výuky, kde je to možné, např. hrají s ostatními volejbal. Za žáky, kteří do školy chodit nemohou, chodí učitelé domů. Na škole působí logoped, psycholog a fyzioterapeut.
Nejzajímavější, myslím, byla školní střelnice. Střelbu ze vzduchovky a vzduchové pistole vyučují v rámci tělocviku, ale i mimo něj jako zájmovou činnost.
Na to, abych mohla hodnotit, jak moc využívají v hodinách digitální technologie, jsem viděli málo vyučovacích hodin. Při výuce angličtiny v první třídě využili ozobota, kterému vytvořili cestu zoologickou zahradou (slovní zásoba zvířata v zoo).
Velmi zajímavá je výuka výtvarné výchovy, která je propojená s pracovními činnostmi. Pracují s různými materiály, různými výtvarnými technikami, propojují i různé ročníky.
K návštěvě se ještě určitě vrátím v nějakém z dalších příspěvků.