Ano, to není chyba. Skutečně jde o Labyrinth, o Laboratorní školu Labyrinth v Brně na Žerotínově náměstí. Pozvali si mě tam učitelé. Mají ve škole iPady a chtěli by se posunout o kousek dál v jejich smysluplném využívání ve vyučování.
Tak jak se domluvíme? Termín?
Tady nám trošku zasáhla epidemiologická situace, stav na našem Covid čísle nebyl příznivý, pokud si dobře pamatuji, tak to vyšlo až na 3. pokus. Číslo tři se mi nesmírně líbí, je takové magické a kulaté, to dopadne dobře. Takže teď sestavíme zakázku.
Učitelé si umí napsat, o čem by se chtěli dozvědět víc, od těch technických záležitostí až po kreativní tvoření. Líbí se mi jeden z řádků zakázky – „Tipy na pět aplikací, bez kterých „se neobejdeme“. Však to je ten digitální minimalismus.
Jdeme do toho, ještě doplním nějaké jednoduché aplikace, které potřebuji mít v iPadech školy. Budeme se učit tvořením. No na dvě a půl hodiny máme práce víc než dost, určitě všechno nestihneme. lepší je mít něco zajímavého v záloze.
Den D je tu, Brno nabízí krásné počasí, zpracovávám ještě další pracovní povinnosti, krátká procházka po keškách, musím dosbírat ty, které jsem nestihl sebrat večer. S Pavlínou Loňkovou (Pančelčino asi znáte a tak znáte i Pavlínu) máme sraz ve 12.00 h ve škole. Musím říct, že na mě ta budova zapůsobila. Zajímavá výzdoba, hned jsem fotil. A ty výhledy. Závist.
Vcházím do sborovny, jsem uvítán, usazen, zdravím se se známými tvářemi, ty neznámé objevuji. Přátelská neformální atmosféra. Objevujeme i vydání dlouho očekávané knihy Responzivní výuka, hned objednáváme, šíříme po sítích, docela se tím bavíme, protože naše objednávky jsou opravdu první.
Oběd a příprava techniky, vše je rychlé a začíná náš seminář. Kolegyně a kolegové se doptávají, vysvětlujeme si, ukazuji kreativní práci s nativními aplikacemi iPadu, ukazuji i ty moje aplikace, bez kterých nemůže můj iPad být.
Zaznívá i nadšení a smích, zvědomujeme si některé pedagogické zásady, pracujeme, tvoříme. Přemýšlím, co pro mě to slovo labyrint – Labyrinth vlastně znamená? Není to jen bludiště, ve kterém mohu zabloudit, ztratit se. Může to být prostředí, ve kterém si najdu své místo, kde je mi dobře, kde se mi dobře učí, pracuje. A takových míst může být v labyrintu – v Labyrithu víc. Postupně je objevuji, posunuji se dopředu ke svým cílům, které mi kolegyně a kolegové pomáhají definovat.
Díky všem za atmosféru, kterou se nám podařilo 5. října 2021 vytvořit na semináři. Zeptal jsem se kolegyň a kolegů, jestli mohu zveřejnit jeden z výstupů. Otázka zněla – co má lektor po skončení semináře určitě navštívit? Rozposlal jsem fotografii části brněnského horizontu. Jasně – pomocí AirDropu. Anotovali jsme a následující obrázky jsem dostal zpět.
Slávek Hora
PS: Nakonec jsem skončil na večeři ve Forky’s a na procházky po Petrově. Úžasná Advature Labka (geocaching) s názvem Honba za klenotem Petrova. 🙂
