Jak jsme animovali – Dejte mi pevný bod a pohnu i českým školstvím

Na čtvrtek 28. a pátek 29. listopadu 2019 jsme si s Petrou Boháčkovou naplánovali workshop animace. I my se potřebujeme inspirovat. Potřebujeme se také potkat s kolegy na druhé straně, na straně školených. Animační dílnu pořádal VISK – Vzdělávací institut Středočeského kraje.

Po všeobecném úvodu došlo na rozdělení do skupin. V sále seděla naše kamarádka z BettShow 2018 Míša Seghmanová. Mrkli jsme na sebe a skupina, ještě s kolegyní Lenkou Kouřilovou, byla vytvořena. No nezastírám, že jsme si také chtěli popovídat. Při práci bude příležitostí víc než dost.

Proběhla inspirace a instruktáž – ukázky z animovaných filmů. Zadání prvního cvičení je tu. Takže jen jedna akce a akce a klid.

Vylosujte si téma. Vyberte si animační stůl a popřemýšlejte o námětu.

Téma? Dialog. A hlavně ho nemáme ukazovat ostatním. Bude to takový malý velký tajem.

Tak jak to provedeme?

Když dialog, tak bubliny, ne?

Začal jsem vystřihovat různé velikosti komiksovacích bublin, abych zdůraznil vzrůstající velikosti myšlenek animovaného objektu.

Takhle ne, to jim to hned všechno prozradíte. Udělejte to jako tu akci. A nezapomeňte na jednu akci a animaci klidu. (lektorka zasahuje)

Hmm, tak takhle to tedy nepůjde. Ale zůstaly nám na stole nůžky, tak to by šlo. Rozevíraly by se a zavíraly, to jako řeč. Tak to by šlo. Jdeme na to.

Když se chcete hnout, tak před pohybem vpřed musíte udělat protipohyb a ten musíte rozfázovat. (lektorka zasahuje)

Teda, řeknu Vám, animace to je dřina. První cvičení jsme splnili, vyexportovali a už ho promítají na plátně. Ale je to zajímavé. Mluví se o tom, co jsem udělali dobře a co příště ještě vylepšit. Asi si to budu muset sepsat, abych na nic nezapomněl. Tak si to cvičení nezapomeňte pustit. Všimněte si toho krásného ladného pohybu černých nůžek, když ty červené do něj dloubnou.

Máme tu druhé cvičení, to bude už komplexní včetně postprodukce. Tedy i se střihem, zvuky a titulky. Zadání? Objevitelská výprava ve vesmíru. Bude to práce s filmovou řečí. Musíme vytvořit storyboard – scénář. Jakýsi fotokomiks s popisem scén, abychom to nevymýšleli až při natáčení. Je nám vysvětleno, že s tím se jde třeba před grantovou komisi a žádá se o prostředky. Je tu i odhad délky.

Jdeme na to. První nápady, smích, opuštěné myšlenky, nakonec vítězí cesta směrem k názvům planet ve sluneční soustavě. Tyčinka Mars, Milky way, stavebnice Merkur, Věstonická venuše… Vydávám se na výpravu k místní Jednotě. Jsme ve vesničce Nesuchyně, Jednota tu zavírá ve 14.30 h. Na hodinkách je 15.00 h a v recepci hotelu tedy nic z cukrovinek nemají.

Máme nějaký další nápad?

Míša to namaluje. Dobře, role určena, Míša odchází. A my se dáváme do práce. První scéna – dalekohled, hledáme místo ve vesmíru, budeme zoomovat, zaostřovat, najednou objevíme malou blikající tečku, vracíme se na ni, střih, akorát se z prahmoty oddělují planety. Prahmota se otáčí, planety vyletují. Střih, planety se otáčí kolem slunce. Konec. Tak plán pěkný. Animujeme, animujeme, ani si nevšimneme, že jsme si zvětšili v animačním programu naši animační plochu na 175 %. Průšvih na obzoru, protože vidíme okraje krabice, na které je černý papír a v něm vystřižené kolečko dalekohledu. Podobná věc se nám „podařila“ i na další animační scéně.

Co s tím budeme dělat?

Teď už rozhodně nic, protože je večer a my jsme tedy unaveni. Uvidíme ráno. OK. Vzpomínám si postupně, že mám aplikaci, ve které jsme řezali video, když jsme tam nechtěli mít rušivé objekty. Takže jdeme do iPadu, no jasně, aplikace tu je, aspoň ji vyzkoušíme. To už tedy je ráno. Vyexportujeme si naše tři scény do Google Disku – chvála cloudu. Zkoušíme ořez videa. Hurá, funguje to. Ušetřili jsme spousty času. Utratil jsem 79,- Kč za pronájem aplikace na týden. Práce vyžaduje oběti, i finanční.

Ostatní týmy ještě animují, my se dáváme do postprodukce. Protože ovládáme dostatečně iPad, volíme jako střihací nástroj iMovie. Potřebujeme nějaké zvuky a hudbu, dostáváme od lektorů tipy, kam si pro ně zajít. Sami máme také nějaké zdroje, stahujeme do cloudu a exportujeme do iMovie. V týmu hledáme ty správné zvukové pozice, řežeme rušivé scény, zkracujeme zvuky, nastavujeme přechody. Ufff, náročná práce, ale výsledek se nám líbí.

Co titulky? Ty v iMovie jsou pro náš film nepoužitelné.

Na jedné z Letních škol s iPadem, jsme titulky řešili. Využijeme teda aplikace Intro Designer Lite a Scroll Credits. Připojíme titulky k filmu a exportujeme náš animák. Šup s ním do naší složky na cloudu, vyžadujeme i vytvoření cloudové složky od lektorů, abychom mohli sdílet k nim. Ještě prý lepší kvalitu – 720p prý nestačí, nakonec je tedy film v 1080p, to je prý dostačující. Ještě ty závěrečné titulky by mohly být v jiném fontu.

No mohly, ale na to už asi nemáme sílu.

Tak takhle vznikl Malý film o velkém vesmíru. A my jsme si vyzkoušeli ploškou a objektovou animaci, vytvořit si storyboard, vytvořit si projektový záměr pro grantovou komisi, ovládat program Dragonframe, ukázat v týmu a lektorům, že ovládat iPad s iMovie tedy umíme, prověřit hotelovou WiFi – běhala skvěle, přidávat hudbu a zvukové ekfekty do iMovie, domluvit se v týmu.

Velké díky patří týmu Aeroškoly, za organizaci semináře pracovníkům VISK, jmenovitě Lindě Richterové a Martinu Borskému. Poděkování patří také Míše Seghmanové a Lence Kouřilové, které byly výtečnými týmovými parťačkami.

A ještě některé z fotek z průběhu tvoření.