Tak o tomhle jsme si vždycky povídali, že by to jako bylo dobrý. No jo, ale kdo to zorganizuje?
A nakonec se zadařilo, letos. Tedy vlastně už loni. Petře přišel mail, jestli jako nechce jet, že organizátorem bude VISK Rakovník. A protože je Petra kamarádka, napsala zprávu s odkazem i mně.
No jasně, jedeme.
A pak se dlouho nic nedělo, i když zákulisní signály tu byly. Leden 2019 se blížil, netrpělivost sílila, nakonec začaly chodit i zprávy o odletu, pobytu, vstupence na Bett a vůbec celá organizace. Mimochodem, organizace skvělá, díky, pracovníci VISK Rakovník, dlouho jsem si to tak neužil, většinou jsem to já, kdo naviguje, stará se. Tentokrát jsem se mohl spolehnout na Vás – především Martina Borského.
Odlet 22. 1. 2019 – brzké ranní hodiny, to je drsné, ale aspoň máme celý den na Londýn. Výstup do 36. patra mrakodrapu Walkie Talkie v City of London, to stálo za to. Ani jsem netušil, že je to bezplatně, jen se raději zaregistrujte. Výhledy, fotky – perfektní. I ochutnávka britských piv stála za to, to už bylo jen v naší režii. Tak hlavně ráno nezaspat, včas na snídani a vyrážíme za technologiemi.
Nadzemka, perfektní organizace jak z české, tak z britské strany, všude na nástupištích metra personál najatý právě na tuhle akci. Jedeme k výstavní hale ExCel. Zatím tu moc lidí není. Vytištěná vstupenka, její načtení a už jdeme dovnitř. Tak kudy půjdeme, tak já bych to vzal na délku sem, tam, sem a zase tam, jsou to čtyři řady… Koukni támhle, koukni semhle, to super robot, to vypadá jako včelky?! Už jsme odbočili. Je to velkolepé, tohle jsem nečekal. Petřina poznámka: Jakékoli plány na to, jak tu obrovskou halu nějak rozumně projít prostě vzaly za své asi u třetí stánku.
Usedáme na polstrované sedačky. Můžu Vám dát letáky? Ptá se pán anglicky – aaaa, paní Boháčková, no my jsme britská firma, ale já jsem Čech. Potkáváme další přátele z Čech i ze zahraničí, se zájmem prohlížíme super nábytek do počítačovky i do projektové místnosti s modulem pro nabíjení mobilních zařízení. Nediskutuje se náhodou u nás o zákazu mobilů? Tady jsou moduly do tříd, kde si mohu mobil nabít a pracovat na něm třeba v prima projektu?!
Hledáme výstavní prostor produktu Sam labs, protože to je úžasná stavebnice. Nacházíme, obdivujeme, fotíme se, Petra diskutuje s lektorem produktu.
No on byl u nás ve škole, my jsme pilotní školou v ČR.
Co vlastně ZŠ Dr. E. Beneše v Praze 9 – Čakovicích nepilotuje? 🙂
Usedáme do předváděcího centra, kde se za chvíli objeví Steve Bambury, společně s Petrou ho sledujeme – rozšířená realita je naše hobby a vůbec Steve je evangelizátor technologií. Hned stahujeme nové appky, protože WiFi je tady všudypřítomná. Některé aplikace jsou placené, no ty ale musím mít. Určitě je uvidíte na nějakém našem workshopu, už jsem je začal ukazovat, fotíme, protože vše nejde stihnout. Končíme, odcházíme, potřebujeme si dát kávu a vůbec něco k jídlu.
Sedáme se zajímavým rustikálním občerstvením k volnému stolku v dlouhém předsálí výstaviště ExCel a už volá další kamarád z Česka – Honza Kučeřík. Chce s námi natočit rozhovor na téma: “Jak se Vám tu líbí, co jste už stihli?” No tak něco nám povězte. Takže odpovídáme, stejně jako naši další kamarádi, kteří se tu v průběhu těch tří dnů objeví. Protože Bett show, to je prostě legenda, tady se musíte aspoň jednou za život vyskytnout.
Nabíjecí skříně na tablety, hele a támhle, to je snad Scottie Go!
A už obdivujeme polský projekt. Další rozšíření? A i bez tabletu! Magnetická programovací slova, desková hra? Ok, už je toho na nás moc, potřebujeme občerstvení, někde by měl být VIP salónek, do kterého nás pozvali u jednoho ze stánků na kávu. Jdeme do patra, salónek nikde, aspoň si můžeme odskočit. Dolů že pojedeme výtahem. Nastupujeme. Dveře se zavírají. Mačkám knoflík, že jako dolů. Výtah nic. Otevření dveří? Nic. Hmmm, tak to bude zajímavý. Naštěstí si nás někdo ze zdola zavolal. Uf, už jsem si myslel, že tu strávím mládí.
Procházíme mezi stánky, hrajeme si u Applu, sledujeme workshopy u Microsoftu, díky za svítící tužky a nálepky, necháme se vtáhnou do diskuze o projektu Scratch u Google. Obdivujeme micro:bit, všechna ta hejblátka, která se u nás ještě nedají ani objednat. Usedáme na workshop Srbů, kteří přivezli své žáky, předvádějí to, co s micro:bity umějí. Úžasná odvaha kluků na mezinárodní půdě. Petřina poznámka: ti kluci byli vážně úžasní. Podporovali se, když jeden nemohl najít anglické slovíčko, začal mluvit druhý. O svém projektu, o tom, jak je napadlo takhle micro:bit využít, mluvili opravdu s nadšením.
A ještě nás čeká TeachMeet, hledáme příslušné pódium, kde za nějakou hodinku vystoupí Petra Boháčková s příspěvkem o Future Classroom Labu, který vybudovali v ZŠ Dr. E. Beneše v Praze Čakovicích. Kolem nás komunita, kterou známe z eTwinningu a Erasmu+. Prima atmosféra, publikum fandí učitelům, kteří představují své projekty. Mnoho z nich mě zaujalo a přemýšlím, jak je přenést do českého prostředí. Prostě inspirace jak má být.
Odcházíme před 20. hodinou. V ExCelu už jsem jen my z TeachMeetu, jinak nikdo, všude prázdno, tak jsme si to užili do poslední chvíle. Žhavíme iPhone a Google mapy, které používáme pro navigaci v Londýně i jinde po světě. Kterou linkou, kterým směrem, v kolik nadzemka, metro, autobusy jedou, kde se přestupuje. Skvělé. Cesta zpátky je na nás.
Zbývá nám jen večeře, realizujeme v naší čtvrti v restauracích, kde si objednáváte pomocí aplikace, pomocí ní i platíte. Když technologie, tak i u jídla. A ještě dopoledne další den. Vyzkoušíme všechny dopravní prostředky Londýna, vydáváme se do Greenwich, kolem Cutty Sark na cruiser po Temži k Dómu Milénia, lanovskou Emirates na druhý břeh a nadzemkou do olympijského parku ve Stratfordu, kde bydlíme. Ve 14.30 h opouštíme hotel a odjíždíme na letiště.
Příští rok musíme zase, je to návykové. Vyzkoušejte také. Ať žije Bett show London 2020. A děkujeme zaměstnancům VISK Rakovník, jmenovitě Martinovi Borskému za perfektní organizaci akce, děkujeme i kolegům ze škol z Rakovníka a jeho okolí, se kterými jsme se měli tu čest seznámit.
Petra Boháčková a Slávek Hora