Situace kolem koronaviru a všech těch opatření přerušila i moje semináře pro učitele. Museli jsme přesunout i druhou část fotografického semináře – fotografickou dílnu v ZŠ Martina Luthera v Plzni. Na druhou stranu bylo aspoň hezké počasí, a to se také počítá.
První, teoretičtější část, proběhla někdy v únoru 2020. Prozradili jsme si všechny ty zásady fotografování, o těch jste už na blogu #dejtemipevnybod četli. Vyzkoušeli jsme si možnosti nativního fotoaparátu jablečných zařízení, hodně zaujal zpomalený záběr. Vyzkoušeli jsme anotaci fotografie, ukázali jsme si, že to nemusí být jen fotky, ale třeba také screenshoty obrazovky zařízení, tvoří se tak dobře návody. Dobře se tak opravují i žákovské práce – to se nám hodilo v době uzavření škol, pokud naši žáci skenovali svoje práce a posílali je učitelům. Vyzkoušeli jsme si také fotografování pomocí další optiky – přídavného klipu se širokoúhlým objektivem, s rybím okem, makro čočkou nebo mikroskopem.
Pro odevzdávání práce jsme zvolili padletí nástěnku – vy už ji vidíte pouze pro čtení. Na ni bylo možné pokládat i dotazy v případě, že nevím, že jsem zapomněl, že se chci zeptat. To se v době nenadálých opatření pro školní účely také dost hodilo pro distanční výuku.
Druhou část semináře jsme přeplánovali na pondělí 22. června. Ono se řekne, že si to naplánujete. Jenže mezi Vámi a Plzní stojí České dráhy. Tedy ony by měly jet. Nesměli byste ale zůstat stát na kolejích za Táborem. Že prý uvázl nákladní vlak na trati. Ještě že jsem si nechal časovou rezervu. Měl jsem totiž jeden záměr se kterým Vás za chvíli seznámím. 20 minut na přestup v Praze a pojedu Pendolinem, to chci. Jenže 20 minut sekera, Pendolino jedna minuta zpoždění. Průvodčí rychlíku od Tábora otevírá dveře vlaku ještě za jízdy. A fandí Vám. Zastavíme na sedmém nástupišti, Pendolino odjíždí z prvního. Přijedete na severní část nádraží, Pendolino odjíždí z jihu. Asi jsem trhnul svůj osobní rekord. Vletěl jsem do Pendolina, to zavřelo dveře a jelo se. Ufff. Ať žijí České dráhy, pečují o moji kondičku a zocelují moje nervy.
Proč jsem jel do Plzně tak brzy? Vymyslel jsem si takovou fotografickou aktivitu. Jakoby ti učitelé na workshopu byli moji svěření žáci. Musí pracovat, procvičovat, musí být aktivní, musí je to bavit. Zkusím obejít náměstí, nafotit nějaké pohledy, detaily. Udělám si screenshot mapy plzeňského náměstí Republiky, přidám ho do alba. Budou zakreslovat, kde byla fotka vyfocena. Vyfotí podobnou jako důkaz, budou fotit svoje další kreativní fotografie. Prostředí náměstí je uzavřené a relativně bezpečné.
Nafoceno. Tak ještě si někam sednout a připravit si to.
A jak k nim to album snímků dostaneš?
Tak máme několik možností. Z návodu k AirDropu (unikátní technologie jablečných zařízení pro posílání a přijímání výstupů) vím, že jablečná zařízení nepotřebují aktivní připojení k WiFi. Stačí mít jen WiFi povolenou a k tomu Bluetooth. Vše by mělo jít. Tak to vyzkoušíme. Kdyby to nefungovalo… Jistě, to už taky znáte, v záloze bych měl další řešení. Minimálně je nechám připojit k mému telefonu jako hotspotu.
Scházíme se na náměstí Republiky v Plzni u Mariánského sloupu. Je pod lešením. Pěkně. Dělíme se do skupin, mluvíme o cíli a smyslu, skupinových rolích. AirDrop funguje, super, poslán fotky a mapu. Některé skupiny už chtějí vzít roha.
Ještě neeeee, ještě nám něco důležitého chybí.
Jistě, poučení o bezpečnosti, u dětí bych si nechal od rodičů podepsat pracovní rozchod, vysvětlil bych rodičům, na čem budeme pracovat. Na plzeňském náměstí Republiky jezdí tramvaje – jednosměrně, auta v podstatě také, stanovíme si roli hlídače dopravních předpisů. Ještě čas. Hlídač času – sejdeme se na tomhle místě za 50 minut, velitelský čas. Pak už pracuji jen jako technická stafáž, obejdu skupiny po náměstí, poradím, doporučím, ukážu nějakou zajímavou kompozici, pohled, ukázku.
Učitelé jsou kreativní, na srazišti za 50 minut ukazují svoje snímky. Skoro všichni našli místa, která jsem těsně po poledni vyfotil do ukázkového alba. Proč některá fotka nešla vyfotit tak, jak jsem ji měl vyfocenou já? Řešíme hlavně fotky s hloubkou ostrosti a světlo. Nesmí chybět rozhodně reflexe. Co se dařilo? Zažívali jste nějaké zajímavé situace? Co mám udělat já příště, aby to šlo lépe? A jak by to bylo se skutečnými dětmi? Troufli byste si na podobnou aktivitu? V čem budete upravovat Vaše snímky? Moji žáci – učitelé – jsou spokojeni. Byli venku, po dlouhé době se všichni sešli a ještě je bavilo hledat místa a fotit svoje kreativní kompozice.
Ještě místo, kam budeme odevzdávat výtvory – jistě, to už znáte – padletí nástěnka. Odevzdáváme na stále stejnou. Kdo by si pamatoval dvě adresy nástěnek. Takže ještě nezbytná adresa na Padlet. Tu si už sdělujeme při závěrečné debatě nad výsledky práce v restauraci U Malické brány. A u nezbytného plzeňského doplňku – plzeňského. Děkuji personálu za vstřícnost. A taky, že se nevyděsil, když viděl tolik lidí s plackami, jak řeší, co a jak vyfotili, v čem to upraví a jaká že je ta adresa té nástěnky?!
To už ale fotky sviští na Padlet.
Vybírejte ty, které jsou povedené, kterými se chcete pochlubit. Ještě také nezbytné řešení, porovnejte si, jestli máte puntíky přibližně stejně.
Povedená práce, dobrá práce, tu je třeba propagovat. V Čechách máme jedno přísloví – samochvála smrdí. My ale nechválíme sebe. My oceňujeme svoji práci. A to je rozhodně velký rozdíl. Nezbývá, než že si to vyzkoušíte. Práci zdar a té dobré s cílem a smyslem zvlášť. Díky, Plzeňáci ze ZŠ Martina Luthera v Plzni.
A že jste dočetli až sem, tak nějaké ukázky z fotografické dílny.
Slávek Hora