To je takový povzdech nad státním testováním ČŠI o informatickém myšlení. Zařazeni byli naši páťáci. Povinnou „novou“ informatiku máme podle malé revize teprve od září 2023. Cvičíme všechny 4 tváře nové informatiky každou hodinu, povídáme si o strategiích řešení, jak jsme na to šli, co bychom mohli ještě udělat, abychom byli úspěšnější.
A pak to přijde. 25. března 2024 přijde informace o zařazení do státního testování. Škoda, že se takovou informaci nedozvíme v přípravném týdnu, abychom mohli vyhradit termín v plánu školy. Páťáci už mají duben a květen dost obsazený. No co, zkusíme najít díru v jejich rozvrhu, jde to dost ztuha…
Administrace testování vám nezabere víc jak 45 minut – cituji z textu od kontrolních orgánů, no, nepočítal jsem, kolikrát 45 minut to bylo, ale bylo to o hodně víc. Přichází zpráva, že jsme si zaškrtli plošný poslech. Proboha, nezaškrtli, protože nic takového tam vůbec nebylo, navíc v pokynech pro informatické myšlení je uvedeno, že poslech se nás netýká. Pro jistotu jsem to několikrát zkontroloval – NIC. Tak nic. Jdeme testovat.
Letos jedeme prvně přes webové rozhraní, to má také své komplikace. Překonány, vytištěny a rozdány proužky s přihlašovacími údaji.
Vezměte si je pak s sebou, tam se můžete na uvedeném odkazu podívat na vaše výsledky.
Mnoho mi jich v počítačovce zůstalo, trpělivě jsem je odnesl. Dost z nich pak bylo viděno v košíku. Udělal jsem pro to ale dost. 🙂
Zajímavý byl závěrečný žákovský dotazník. Mohl bych to shrnout názvem tohoto příspěvku – nikdy jsme takové úlohy neviděli, nikdy jsem takové úlohy nedělali, nikdy jsme nic takového neslyšeli. Tak nevím, od září podobné úlohy máme v každé hodině, jsou jich plné učebnice napříč předměty, které ve škole žáci mají. Nic, zařadíme další úlohy.
V pondělí jsme se tedy věnovali rodinným vztahům a zahradničení. Pracujeme v týmech, protože víc hlav víc ví.
Úspěch tkví v dobrém přečtení úlohy.
Obcházíme týmy a doptáváme se. Jako nápovědu týmům věnujeme prázdný papír na záznamy. Stejně jako při státním testování. Mnoho jich zůstalo úplně prázdných.
Na ten papír si zaznamenávejte to, co víte.
Přesvědčili jsme je a na papíry se rodí první zápisky, dokonce u některých týmů se rodí rodokmeny. Stejnou úlohu dostali čtvrťáci. Asi to bude nějaké věková zvláštnost, ale čtvrťáci pochopili velmi rychle a jejich záznamové papíry se plní rychleji a daleko dříve. Že bychom měli testovat raději čtvrťáky? Asi by byly lepší výsledky.
Máme první výsledky úlohy, první řešení přerušuje práci. Povídáme si o úloze, jak na to tým, který vyřešil jako první, přišel, jaká je odpověď na jeho otázku, kdy zjistili, co a jak mají udělat, co udělat příště jinak, aby nám to šlo lépe.
Vysvětujeme si principy „salámové“ metody – rozkrájet na kolečka a pak to celé znovu slepit dohromady a vychutnat si úspěch z řešení.
Ještě půjdeme zahradničit.
Rozdávám zadání úlohy.
Využijte záznamový papír z druhé strany.
Tentokrát to už jde rychleji v obou ročnících. Přemýšlíme, zaznamenáváme, řešíme, máme hotovo. Povídáme si o úloze, o nahrazení názvu rostlin číslem a jak to má počítač, počítačový program.
Něco podobného bylo i v tom testu, co jsme řešili.
Bingooooooo.
Jen jsem přes rameno viděl, co jste zaškrtávali – nikdy jsme to nedělali, nikdy jsme to neviděli, nikdy jsme to neslyšeli.
Největší problémy prý činilo třídění prvků.
A vzpomínáte si na ty obrázky kytiček, postav a dalších prvků, příšerek, programovacích slov od Scottieho?
Ony to byly takové rébusy, u kterých se muselo přemýšlet. A to bude asi ono.
Ještě jsem dali dvě černé historky – otázky ANO/NE a hodina nám skončila. Viděli jsme, slyšeli jsme… Příště zkusíme další úlohy. A kde jsem úlohy na rodinné vztahy a zahradníčení sebral? Jsou z učebnic na iMyšlení. Poskytnu vám pár obrázků z mých pondělních hodin, abyste se mohli podívat, na žákovské strategie řešení.
Slávek Hora