A někdo vytiskl drkotátka.
Ve fyzice v šesté třídě máme na talíři fyzikální veličiny. Různě si s nimi hrajeme a jako vždycky vyrábíme měřidla. Tradičně jsme k tomu využívali papír nebo karton a teď, když je tady ta nová doba, jsem chtěla využít 3D tisk.
Za využití online aplikace doodle3d.com si žáci ve dvojicích navrhovali pravítka. Mám dvě třídy, a tak jsem v každé pracovala trochu jinak.
V jedné jsem nechala žáky, ať si nástroj prozkoumají sami. Dostali jen pokyn pracovat v Safari (z něj se dá vytvořený soubor odeslat airdropem, z Chromu to nejde) a ukázala jsem jim, jak změnit tloušťku objektu. Technická stránka se některým žákům dařila lépe, některým hůř. Obdélník jako základ pravítka vytvořili všichni. Ani jednou nepadl dotaz, jak velké pravítko má nebo může být. Někteří dokázali přidat na vytvořený obdélník číslice, někdo přidal vyznačení centimentrů. V obou případech to ale bylo více méně náhodně, skoro nikdo se nesnažil využít čtvercovou síť pro doměření umístění číslic nebo značek. Někdo dozdobil pravítko srdíčkem, jiný si tam přidal jméno. Na konci hodiny mi svou práci odevzdalo sedm žáků, resp. dvojic. Soubory ve formátu .stl jsem načetla do Průša Sliceru a tam se ukázalo, že jeden z návrhů by vyžadoval úpravy, a tak jsem ho z tisku vyřadila. Z šesti návrhů mám vytištěné tři, tři mě ještě čekají. Tisknu je především proto, abychom se o tom, jak má správné pravítko vypadat, mohli bavit.
Ve druhé třídě jsem na to šla jinak. Vysvětlila jsem žákům, jak se s nástrojem pracuje, společně jsme si rozebrali, co dělá pravítko pravítkem. Sami žáci se pak pustili debaty, jak velké by mělo být. Práci nám kazil nástroj samotný, čas od času se stalo, že se stránka zazoomovala a nešla vrátit zpátky. Někoho napadlo, že je možné vznikající zazoomovaný soubor zkopírovat a pak do znovu otevřené nebo načtené stránky vložit. To fungovalo tak v polovině případů. Někdo musel začít znovu. Na konci hodiny bylo odevzdaných šest návrhů. Ve Sliceru se ale ukázaly chyby – v podstatě v tom souboru zůstaly nějaké zbytky nepovedených částí. Zatím jsem stihla nepovedenou část odstranit jen u jednoho souboru (jde to v Tikercadu).
Slíbila jsem dětem, že nikdo nepřijde zkrátka. Pro každého žáka už mám připravené vytištěné pravítko (spousta jich je ke stažení v různých knihovnách, tímto děkuji všem, kteří své návrhy sdílí).
Pro obě třídy to bylo první seznámení s 3D tiskem. Snad se mi podařilo podpořit i jejich prostorovou představivost a tu budou moci využít v hodinách geometrie. A rozhodně jsme se 3D tisku nevěnovali naposledy.
A vlastně vám dlužím vysvětlení toho drkotátka. Tak schválně, než vám ho sem vyfotím, co myslíte, že to je?
Drkotátko zde:-)
Je zubaté? 🙂
Jeste chvilku vydrz, vyfoceno mam 🙂