Petra si někde létá – tedy létá si v Itálii a pracuje, však se o tom dočtete v článku – já se ocitnul na Národní třídě. Jednak jsem potřeboval poskytnout jeden rozhovor, navíc se v pátek ráno koná Velvarský Bett – konference o ICT, kde mám něco říct a vést workshopy.
Do Prahy jsem tedy narazil dřív, abych nemusel ráno tak brzy vstávat. A protože bylo 17. listopadu, zamířil jsem i na Národní třídu. S dcerou, která se narodila až do polistopadové doby. Zapálit svíčky, připnout si trikolóru, projít dav lidí na Václaváku, na Národní třídě. A trochu zavzpomínat na dobu, kdy mi bylo 18 a byl jsem prvním rokem na Pedagogické fakultě v Plzni. Chtěl jsem se učit být učitelem.
Při tom mě napadaly různé otázky. Např. jak jsem na tom se svobodou já, jak ji vnímám, jakou svobodu poskytuji svým žákům při vyučování. Kdybych jim svobodu neposkytoval, nepracovali jsem s ním, jak by se v ní mohli naučit žít? Zabýváme se tím, co to vlastně ta éterická bytost jménem svoboda je?
Zkusíme si to představit např. na několika příkladech z hodin v tomto týdnu. Jsem zodpovědný učitel, který se na hodiny připravuje – v neděli připraví týdenní plán a pošle ho do Classroomu – el. učebny. Vlastně si sesumíruji, o čem ty hodiny příští týden budou, co budeme potřebovat, co musím připravit. A také co si mají připravit moji žáci, na co mají být připraveni, na co se mají naladit.
Přináším téma z oborové oblasti, kterou učím ve škole, ve třídě. Promítám si, jaké žáky učím, co všechno už zvládají, jestli jim nabízím dostatek možností pro rozvoj jejich dovedností a kompetencí v rovnováze se znalostmi. Už tam jsou? Směřujeme vůbec správným směrem? Jaká budou kritéria pro hodnocení a na čem je poznáme? Jak provedeme reflexi a co bude důkaz o učení? A co když to nebudeme zvládat? Máš plán B, C…
Téma, cíl, kritéria mám, velká otázka se mi rozpadá na podtémata, tohle zvládneme v evokaci (např. nějaká malá filmová nebo hudební ukázka – v našem případě to byl Velkomoravský chorál). Trochu ten příběh zalidníme a začíslujeme – postavy a letopočty. Zajímají nás také informace, jak ti lidé žili, kde bydleli, co nám po nich zůstalo.
A na čem budete pracovat vy? Máme skupiny z hodiny češtiny, oživíme je. Jste schopni v nich dál pracovat? Někdy to jde, jindy se musíme domlouvat, kdo za koho a proč. Máme malá témata (časová přímka, Sámova říše, Sámo, sv. Cyril, sv. Metoděj…), každá skupina může pracovat na něčem jiném vybírají si, rozdělují si role. Podle sebe, podle toho, na co se dnes cítí. Máme požadavky na kvalitní práci. Jak zpracujete výstup? Kam ho nasdílíme? Mám připraveno také sdílecí prostředí. Umíme v něm pracovat? To je úloha technika skupiny.
Potřebuji část dvouhodiny na prezentaci, reflexi a hodnocení, tohle je čas, se kterým můžete pracovat vy. Máme tu první krizi, řešíme ji. Navrhněte vaše řešení. Jaký bude tedy váš postup, co musíte a můžete udělat proto, aby vaše práce byla kvalitní – rozuměj – aby odpovídala našim kritériím.
Čas končí, následuje prezentace výstupů. Jsou dny, dny máme dvě tři skupiny, které dělají totéž téma. Každá práce je jiná, i když v něčem se shodují, jen považovali za důležité něco jiného. Podle mě to je v pořádku. Zdroje, citace? To ještě není moc v pořádku, ale učíme se to. Jen nás to zatím stojí moc času a sil. Je ale čas, není kam spěchat.
Co se nám na práci líbilo, co bylo vyhovující, za co byste se v týmu ocenili, a za co byste ocenili sebe? Jak příště svoji práci vylepšíte? V jaké roli to bude?
Práce má svoje dohody, pravidla. Má i dost svobody, se kterou se učíme žít a pracovat. Myslím, že můžu napsat, že se učíme pracovat se svobodou, se systémem společných dohod, kritérii naší práce. Napadá mě, jestli té svobody je dost, nebo je jí málo? Jak vnímat svobodu ve škole? Den boje za svobodu a demokracii je skoro za námi, ale každodenní práce na svobodě je tu stále přítomná. Nikdo ji na za nás neudělá. Odvahu.
Dnes tu budou s snímky z Národní, z Národní třídy 2022.
Slávek Hora