Před nějakou dobou mě oslovila známá učitelka z Itálie, že v rámci jejich Erasmus konsorcia by mě ráda pozvala jako experta na ICT a já ráda řekla ano.
Domluvily jsme se, že strávím na zapojených školách dopoledne se žáky a každé odpoledne bude konference pro zapojené školy z okolí. Nakonec se to trochu změnilo, konference byly jen dvě a ne tři. Jeden den jsem strávila celý s dětmi.
Na jakých školách jsem se tenhle týden ocitla? Všechno to byly školy z okolí města Biella, které byste našli v oblasti Piemont, na severu Itálie. Celkem jich bylo šest. Základky a střední.
Jedna ze škol bývala kdysi léčebnou, v okolí je mnoho pramenů.
Jiná škola byla součástí radnice.
S dětmi jsme se věnovali rozšířené realitě a online programování. Všechny třídy, kromě jedné, se snažily plnit zadané úkoly a práci si užívaly. Učitelky pomáhaly s překladem, pokud bylo potřeba. Jen jedna třída, resp. učitelé v ní mě rozhodili, zdáli se mi totálně demotivovaní.
Ve třídách bylo nejčastěji kolem deseti dětí. Ano, to je celá třída. Na střední škole jich bylo okolo patnácti. V každé třídě byl kromě učitele ještě speciální pedagog (v každé bylo dítě, které speciálního pedagoga potřebovalo).
Odpolední konference byly nakonec dvě. Na druhé nebylo žádné připojení k wifi, naštěstí bylo možné využít hotspoty.
Na obou konferencích jsem měla možnost prezentovat naši školu.
No a k večeru nebo v čase oběda ještě zbylo trochu času na zábavu.
