Ano, čtete správně, ne Bee-bot, ale Blue-bot. Vždycky jsem nad ním tak trochu ohrnovala nos. Blue se od Bee liší přece jenom barvou. A že se dá programovat i pomocí nějaké aplikace? No a co.
Můj vztah k Bluebotovi se změnil jedné listopadové soboty, kdy se v Brně konal BUM meeting. Úžasná konference. Díky ní už nemůžu říkat, že nikdy nic nevyhraju. Vyhrála jsem, ano, tušíte správně, Blue-bota. A tak jsem se ho rozhodla prozkoumat.
S Beebotem mají společná tlačítka a délku kroku. Program, vytvořený pomocí tlačítek pro Bluebota může obsahovat více kroků, než u Beebota.
Existují nejméně dvě aplikace, pomocí kterých Blue-bota můžete programovat. V obou ho spárujete pomocí bluetooth.
V té, která by mohla být spíše pro menší děti (zejména proto, že program tvoříte pomocí šipek), je možné pro robotka vybrat i podložku, po které se bude pohybovat.
Tady je třeba mapa Velké Británie. Kdybyste Blue-bota neměli, i tak můžete tuhle aplikaci použít. Je tu totiž simulátor. vytvoříte program, umístíte Blue-bota na startovní pole a už to jede, už to frčí.
V druhé aplikaci Blue-bota programujete pomocí blokového programování.
Doufám, že se vám taky Blue-bot líbí. Jdu důkladněji prozkoumat, jaké všechny podložky v aplikaci jsou a jaké by se nám mohly hodit se třeťáky.