Zdravím Vás v novém školním roce 2021-2022. I za spoluautorku Petru Boháčkovou, se kterou tenhle blog vedeme. Bavili jsme se o zahájení naší další psací blogové sezóny na několika letních akcích. A znáte to, přesně víte, že o tomhle napíšete. A když to přijde, je v hlavě vymeteno. Takže k Petře směřovala SMS:
A o čem že jsem to chtěl psát?
Neví. Ale já si vzpomněl. Chtěl jsem vyzvat nás učitele, abychom se nebáli, abychom naše obavy rozptylovali a zvedali ze země výzvy, které nám naše profese nabízí. Abychom méně „brblali“, ale abychom se více svěřovali s tím, že z něčeho máme obavy, hledali pomocníky, třeba z řad dobrých kolegů, mentorů, klidně se svěřili psychologovi, ano, třeba tomu školnímu. Protože často věříme, že si pomůžeme sami.
Nepomůžeme. Viděl jsem za posledních několik měsíců mnoho dobrých učitelů, kteří „vyhořeli“. Třeba z toho, že na „své“ věci zůstali sami. Nesvěřili se, odmítli pomoc, i když ji někdo všímavý nabízel. Tak to jsem vám chtěl napsat na začátku našeho nového roku. Jak psal Mirek Hřebecký z EDUinu – PF 2021-2022.
Takže ještě jednou. Nejsme na to sami, mluvte o věcech, které vás tíží, „nebrblejte“, hledejte společně řešení, brblání nás vysiluje. A my učitelé potřebujeme sílu na nové výzvy, které nás letos i v dalších letech čekají.
Krásný školní rok plný hezké a zajímavé práce. Musím vám sem dát pár fotek z mých prázdninových akcí, o kterých určitě ještě budu v tomhle školním roce psát, a hlavně čerpat. Energii (mám ji sbalenou), i poznatky a dovednosti.
Fotky ať vás potěší.
Slávek Hora