Jak jsme s žáky připravovali obsah geolokační hry
Třída sedmáků se uvolila, že připraví obsah geolokační hry pro svoje mladší spolužáky z I. stupně. Chtěli jsme, aby se mladší děti prostřednictvím hry seznámily s riziky internetu.
Hru jsme připravovali několik vyučovacích hodin. Během prvního setkání jsme se zamysleli nad tím, co by takový žáček či žačka druhé, třetí třídy měl/a o internetu znát. Sedmáci při společné práci vzpomínali na to, co se jim jako dětem na internetu nezdálo a co v nich zanechalo špatnou vzpomínku. Probírali společně, co všechno by ve hře mělo zaznít, a společně došli k sedmi okruhům, na kterých by hru chtěli postavit.
Rádi bychom vám je v tomto článku představili. Jsou součástí i připravované geolokační hry, která bude snad už v červnu nachystána v okolí školy ZŠ Edvarda Beneše v Čakovicích.
První okruh se zabýval tématem osobních údajů a jejich sdílení. Sedmáci vypíchli zvlášť to, že je velmi rizikové sdílet vlastní fotografie. Zdůrazňovali, že rizikové jsou všechny takové fotky, kde o nás může někdo cizí zjistit osobní věci například, kde bydlíme, kam chodíme do školy nebo jaký kroužek navštěvujeme. Do této kategorie spadá také to, že je velkým rizikem také sdílení telefonního čísla, adresy, rodného čísla, emailu a hesel.
Během diskuze jsme zjistili, že většina žáků už zažila situaci, kdy po nich někdo osobní údaje chtěl. Pokud to nezažili sami, znali podobnou zkušenost od rodičů.
Jako další okruh vybrali krádež hesel nebo jejich sdílení a následné zneužití. Shodli se na tom, že by měly děti od malička vědět, jak vytvořit silné heslo, aby ho nikdo neprolomil a taky to, že ho nemají s nikým sdílet.
Od hesel jsme se při brainstormingu posunuli k virům. Obzvlášť kluci upozorňovali na to, že je důležité nestahovat věci, které neznáme, do svých zařízení (tablet, počítač, mobil). Dobře znali situace, kdy jim někdo zaslal přes chat odkazy, které jim při otevření zavirovali počítač. Shodli se na tom, že by jejich mladší spolužáci měli vědět, že se stahování neznámých souborů nevyplácí a je lepší to nedělat.
Třída nezapomněla také na to, že není dobré bavit se s cizími lidmi, a to v jakékoli variantě na chatu, při hraní her, u inzerátu a podobně. Většinou to není dobrý nápad a je lepší se tomu vyvarovat.
Hodně kluků mělo špatnou zkušenost s tím, že jsou na internetu hodně agresivní a sprostí lidé a mají s nimi zkušenost obzvlášť při hraní her. Doporučovali tedy, aby se děti skrze připravovanou hru dozvěděly, že se nemají nechat urážet. Poradili jim, že je lepší okno chatu zavřít a nechat to být než reagovat. Reakce podle nich často přinese jen více nadávek a konflikt se tím vyostří.
Poslední věcí, která zazněla při našem povídání, bylo doporučení, nechoďte na schůzky s cizími lidmi a ani s lidmi, které znáte, a zdá se vám jejich pozvání na schůzku divné. Když vám napíše kamarád ze hry, že se chce potkat v osm večer a že o tom nemáte říkat rodičům, tak to divné je a na schůzku rozhodně nechoďte.
Na závěr se sedmáci dohodli, že konec hry by měl být doplněn tipy, kde hledat informace, rady a pomoc. Doporučovali:
- e-bezpeci.cz
- nenechtobyt.cz
- linka bezpečí
- Tam všude vám poradí a pomohou, když budete řešit nepříjemné situace na internetu.