V tomto týdnu jsem měla možnost absolvovat stáž na reykjavícké škole Breidholtsskóli. Dnešní článek tak bude možná trochu nesouvislá změť postřehů ze stáže.
Škola má 10 postupných ročníků, chodí do ní cca 450 žáků. Z toho je cca 50% žáků s odlišným mateřským jazykem (toto číslo se v posledních letech neustále zvětšuje – v desátém ročníku jich je cca 10%, ve 4. ročníků 50% a do první třídy se ji hlásí cca 60-70%).
Na škole věnují velkou pozornost výuce a rychlému začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem. Škola Breidholtsskóli slouží v tomto směru i dalším čtyřem školám. Mají vypracovaný 4 až 6 měsíční program, kterým nově příchozím žákům pomáhá s výukou islandštiny. Čtyřikrát týdně docházejí sem do školy žáci z okolních škol a učí se islandštinu. Pátý den jsou celý den na svých domovských školách.
Týden jsme strávili ve dvou čtvrtých třídách. Žáci přicházejí do školy na 8:20, v tu dobu začíná výuka. Zouvají se u vchodu, do třídy jdou bosi. Bundy si věší na věšáky před třídou. Ve třídě bylo 26 žáků, z toho je 50% žáků s odlišným mateřským jazykem – například z Vietnamu, Španělska, Polska a dalších zemí. Domů odcházejí ve 13:40, nebo, do třetí třídy, zůstávají v „družině“ do 16:00. Z ní pak odcházejí sami domů.
Vyučovací hodina trvá 40 minut, přestávka následuje po dvou vyučovacích hodinách, přestávky tráví žáci venku.
V pondělí krátce sdílí, co dělali o víkendu, pak následuje 15 minut čtení, další dny začínají právě čtením. Každý žák čte knihu, kterou si sám vybral. Učitelka si k sobě postupně volá žáky, kteří jí čtou nahlas, a to, jak čtou, si zaznamenává k sobě. Čtení po celou dobu školní docházky podporují, například žáci ve čtvrté třídě mají za úkol denně 15 minut číst. Další úkoly nedostávají, jen občas pracovní list z matematiky.
Podpora čtenářství je možná díky výborně vybavené knihovně a velmi angažované knihovnici. V knihovně jsou různá zákoutí, kde žáci mohou setkávat, nebo jen posedávat a číst si nebo odpočívat. Na policích jsou knihy v islandštině, ale také knihy v jazycích, které jsou rodnými jazyky žáků a zaměstnanců, kteří nejsou rodilými mluvčími. Knihovnice organizuje různé akce. Jednou z nich je čtení starších žáků mladším spolužákům a dětem z nedaleké školky. Kromě čtení jsou pro malé děti připraveny následné úkoly třeba ve formě Binga.
Žáci se sdružují do čtenářských klubů. Jeden z klubů je Klub Princezen, jiný třeba Klub příšerek a jiný třeba Klub čtenářů knih oceněných cenou, kterou udělují sami teenageři. Členové klubů čtou knihy s klubovou tématikou, vyplňují pracovní listy (o knize, o tom, kdy knihu začali číst a kdy ji dočetli apod.) získávají různé odměny – personalizované záložky, nálepky a pod.
Škola poskytuje žákům zdarma snídani či svačinu – ovesnou kaši. A také ovoce je pro žáky a učitele zdarma. Za oběd žáci i učitelé platí. Jídelna je vlastně část chodby, na které v době snídaně a oběda roztáhnou skládací stoly s židlemi. Žáci se pak na obědě střídají, dohlížejí na ně jejich učitelky. Oběd si žáci nadávají sami s dopomocí učitelů.
Zajímavé nám přišlo to, že záchod pro žáky je hned u třídy, dveře do něj vedou přímo ze třídy. Ve škole je na chodbách mnoho odpočinkových koutů. Najdeme v ní i divadelní sál a mnoho stolků k hraní šachů. Podle webových stránek školy se žáci účastní šachových turnajů. Ve škole je také plavecký bazén.
Součástí výuky je pletení, šití, háčkování, dílny a vaření, a to od první až do osmé třídy. Třídy se na tyto předměty dělí do skupin.
Učebnice si žáci domů nenosí, mladší žáci si je nechávají ve třídě, starší ve skříňkách na chodbě. Také používají elektronické učebnice poskytované ministerstvem. K nim je možné si vytisknout pracovní listy. Jedná se spíše o knížku příběhů než o běžnou učebnici.
Digitální technologie využívají účelně. Během hodin islandštiny žáci narazí na neznámé slovo, jeho význam sami vyhledají v online výkladovém slovníku. Chromebooky pro každého žáka mají uložené přímo ve třídě, mohou si je brát dle potřeby nebo podle pokynů učitelky. Hodiny informatiky mají dvakrát týdně.
Výuka plavání probíhá ve venkovním bazénu, za každého počasí. Tím jsem byla velmi překvapená, Když nám bazén ukazovali, vždy máchli rukou k budově na druhé straně dvora – to je bazén, můžete si ho jít vyfotit. Tak jsme šli. A on to byl bazén venkovní s teplou vodou, budova slouží jen jako šatny. Mimochodem, na přestávky chodí ven taky za každého počasí. Dohled mohou, ale nemusí, vykonávat učitelé (pokud dohlížejí učitelé, jsou to extra placeni).
Jako cizí jazyk vyučují od čtvrté třídy angličtinu a od osmé dánštinu. V obou třídách, kde jsme měli náslechy, byla sdílená asistentka. Ta byla polovinu času v jedné a polovinu času v druhé třídě. I ona, stejně jako další učitelky a další zaměstnanci školy, byla jiné národnosti, než islandské.
Začínající učitel má o dvě hodiny kratší úvazek (běžně bývá 26 hodin), uvádějící učitel je placený, k dispozici bývá začínajícímu kolegovi po celý rok.
Samozřejmě jsou ve třídách žáci s podpůrnými opatřeními. Pracuje se nimi speciální pedagog (na škole jsou dva) a žákům je k dispozici také psycholog, který slouží dvěma školám.