Mám moc ráda Úžasné divadlo fyziky, zkráceně Údif. Kdo neznáte, rozhodně se na jejich stránky podívejte. Ve zkratce, jde o skupinu lidí, kteří baví diváky fyzikou. A že je na co se dívat. A nejen to. Při mnoha představeních jsou diváci vtaženi do dění na pódiu. Představení si za normálních časů můžete objednat do školy a věřte mi, žáci zažijí něco, na co budou dlouho vzpomínat.
O svoje umění dělat experimenty se rozhodli učiteli v těchto nenormálních časech podělit a vy se tak můžete zúčastnit i seminářů, kde se nebudete jen dívat, ale pokusy si zároveň s lektory vyzkoušíte. Je to trochu ve stylu spolu, i když každý sám. Jednoho takového semináře jsem se zúčastnila a musím říct, že to bylo, co mě opravdu nakoplo. A jak jsem byla tak nadšená, hned jsem se s žáky šesté třídy domluvila, že příští hodinu něco podobného zkusíme spolu.
Žáci dopředu věděli, jaké pomůcky si mají připravit, nešlo o nic, co by se v běžné domácnosti nevyskytovalo. Pokusy se týkaly hustoty, takže bylo potřeba spousta různých tekutin. Tady jsem viděla trochu úskalí – co když si polijí počítač? Domluvili jsme se tedy, že budou experimentovat pokud možno v kuchyni, že se klidně mohou připojit jen na mobilu. A pak proběhla moc pěkná a živá hodina, kdy jsme společně vytvářeli Archimédův koktejl, zkoumali, kam v něm propadnou různá tělesa a zkoušeli najít vysvětlení. Tančící rozinky poskakovaly ve sklenicích minerálky a lávová lampa bublala ten den v mnoha domácnostech. Hodina uběhla, ani jsme nevěděli jak.
K žádné újmě na počítačích snad nedošlo. A nám se to všechno tak líbilo, že si ještě zkusíme společně zaexperimentovat společně i když každý sám i příští hodinu.
