Doba je taková nejistá, pořád nějaké negativní zprávy, prostě máte chuť se ponořit do jiného světa. Tak co si třeba zahrát nějakou hru. Nemám ale rád hry pro hry. Musí to mít nějaký nápad, musí to být „krásné“, musí to mít příběh a musí mě to nějak rozvíjet, tedy i mé žáky.
A najednou se dočtete tohle:
Neskutečný průzkum fantastickou architekturou a nemožnou geometrií. Proveďte tichou princeznu Idu po tajemných památkách, odhalování skrytých cest, odvíjení optických iluzí a přelstění záhadných Vraních lidí.
Omluvte ten neumělý jazyk, za to může Google a moje neznalost angličtiny. A pod tím jsou ještě recenze:
Brilantní design… zůstal se mnou jako sen, na který jsem nechtěl zapomenout.
Nebo:
… každá obrazovka je uměleckým dílem.
Tak to si chci zahrát. A o jaké hře je to řeč? O Monument Valley. Existuje i pokračování. Pro nadšence jsou i nálepky. V současnosti jsou obě hry placené. Jednička je za 3.99 € a dvojka je za 4.99 €. Mně se podařilo na jaře vychytat dvojkou v bezplatném módu. Na Appshoperu se můžete podívat na vývoj cen a počkat si na slevu. Mám tam vytvořený účet a občas mi přijde souhrn zajímavých aplikací v bezplatné verzi. Hláška o bezplatné hře mi ale dorazila přes App Gonne Free.
Při hře si opravdu užijete nádhernou grafiku, musíte se umět zorientovat v prostoru, mít spousty nápadů za co zatáhnou, kde zmáčknout, jak vytvořit cestu pro malou postavičku princezny, cvičíte si postřeh. K tomu Vám hraje zajímavá hudba, do očí se Vám derou nádherné odstíny barev. Soustředil jsem se na jednu věc, uklidnil jsem se ze všech těch okolních podnětů, kterého na každého z nás působí. Prostě hra má vkus a chcete jít do každého dalšího levelu. Měl jsem dohráno velmi rychle, takže je Vám určitě jasné, co následovalo. Jasně, stažení jedničky. I za peníze. Za ty necelé 4 € to určitě stálo. Vždyť programátoři také platí účty, potřebují z něčeho žít.
A proč píšu o hrách? Už jsem to tu jednou napsal. Kdo si hraje, ten se učí. Je třeba si svoje učení uvědomovat. Navíc jsem informaci sdílel ve svých účtech na sociálních sítích, teď o tom píšu článek. Přesně, jde o seberozvoj. Dokážu Vám o hře vyprávět, říct Vám, v čem byl pro mě přínos, co se mi líbilo a proč, co jsem na sobě rozvíjel. Každý z nás by měl mít nějaký cíl, nějakou cestu, po které kráčí a sebezdokonaluje se. A když to dělá učitel, ukazuje tento seberozvoj svým žákům, věřte, že za ním žáci kráčí také. Prostě naplňujete jedno z Komenského mouder:
„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“
Naplánujte si svoje cíle, své cesty a rozvíjejte se, rozvíjet svým příkladem další.
Slávek Hora