Na Erasmu ve Španělsku

Jak už jsem psala, podařilo se nám získat dvouletý projekt Erasmus+ KA2 partnerství škol, který jsme nazvali Giants.

V tomto projektu spolupracujeme se školami z Polska, Řecka, Finska a Španělska. Společně se pokoušíme najít nové metody výuky a hodnocení žáků, zaměřujeme se na spojení umění a ICT. Pokusíme se také do výuky zařadit gamifikaci (využití her). Každá ze škol je expertem na jednu z uvedených oblastí a věříme, že za dobu trvání projektu se všechny školy posunou v dalších oblastech.

Máme za sebou první projektové setkání na španělské škole, která se nachází v městečku Llinars del Vallés, asi hodinu vlakem od Barcelony. Pojďme se mrknout, jak to tam vypadá.

Do školy chodí cca 400 žáků, od 3 do 12 let (povinná školní docházka je od 6 let) a učí v ní 32 učitelů

Výuka začíná v 9:00 hodin. Paní ředitelka se přivítá s dětmi, když vcházejí do školy, zdraví je španělsky a katalánsky a dalšími jazyky, kterými děti ve škole mluví. Výuka probíhí do 11:00, pak je do 11:30 přestávka. Dále následuje výuka do 13:00 a přestávka na oběd 13:00 – 15:00.  Výuka pak pokračuje do 16:30, kdy výuka končí. Děti ve škole mohou být od 7:00 do 18:00. Mimo výuku děti hlídá člověk placený sdružením rodičů.

Všechny přestávky tráví děti venku (ve třídě zůstávají, jen když hodně prší), dozor vykonávají učitelé. Na oběd děti buď odcházejí domů (ve tři je opět přivítá při vstupu do školy ředitelka) nebo jedí a zůstávají ve škole (je to cca půl na půl).

Dětí ve třídě je cca 20. Uspořádání ve třídách – jen pro skupinovou práci. Do práce v hodinách se zapojili i naši žáci. 

Líbilo se mi, jak byla zorganizovaná prohlídka školy – v každé navštívené třídě/místnosti naši žáci dostali kousek skládačky, jejich úkolem bylo skládačku složit. 

Děti nepoužívají svoje mobily, v tomhle věku (11-12 let) je ještě nemají, využívají mobily rodičů (ale ne ve škole). Naši žáci byli požádáni, aby mobily ve škole také nepoužívali. Zvykli si na to tak, že je do školy vůbec nenosili. 

Ve škole kladou důraz na emoční pohodu – na chodbách i ve třídách židle “mluvící” a “naslouchací” – pokud dojde ke sporu, děti si spolu sednou, kdo sedí na mluvící židli mluví, druhý naslouchá, pak si místa vymění (kolikrát je potřeba).

Druhý den odpoledne jsem se mohli seznámit s katalánskými tradicemi. Různé spolky z města Llinars měly ve škole stánky, kde jsme se mohli seznámit s ukázkami  tradičních řemesel a zvyků (paličkování, tradiční tance, stavba lidských hradů, ohniví draci, bubeníci), byl pozván i starosta a rodiče.  Škola byl celé odpoledne úplně otevřená, což vypadalo úžasně, ale přineslo i problémy (jedné mamince někdo ukradl kabelku).

Během týdne byly uspořádány workshopy – využití Classcraft (gamifikace ve výuce), práce s Fimo hmotou. Hmotu lze  tvarovat rukou nebo třeba využít tvořítka na těstoviny. Vyrábějí se z ní šperky, knoflíky, figurky. Peče se v troubě, cca 10 minut, dle velikosti.

Dále jsem se seznámili se technikou mramorování – na vodní povrch se nakapou olejové barvy (max 4 najednou, hezké je, když je jedna z nich černá), promíchají se špejlí, na povrch vody se položí papír a opatrně se sloupne. List papíru se pak nechá uschnout. Lze použít na ozdobu/výrobu přáníček, obal knížek a pod. 

Moc mě bavila úniková místnost – úvodní motivační video bylo natočené ve skutečné laboratoři plus v jedné části hrají skuteční policisté. Příběh – z laboratoře šíleného vědce unikl virus (i ten vědec). Spatřen byl ve škole. Virus tam rozbil, hledali jsme protilátku. Jednotlivé úkoly se týkaly různých předmětů. Výsledkem každé úlohy bylo číslo, společně čísla tvořila kódy k otevření zámků. Odpočet času byl součástí videa. Bylo nutné spolupracovat, jinak se splnění úkolů nedalo stihnout. 

Posledním workshopem byl workshop, kde jsme se seznámili s problem solving methodology (learning boxes) – ve třídě bylo cca 10 krabic od bot, každá s jiným obsahem, názvem a zadáním, Skupiny žáků si vybraly, kterou krabici chtějí řešit. Když úkoly z krabice vyřeší, berou si další, času na vyřešení  mají, kolik potřebují. Úkol vždy zaměřen velmi prakticky (matematika – vybavení bytu, mají daný rozpočet, obsahem krabice je katalog od ikey, kalkulačka, žáci se mají domluvit, jak si zařídí byt). Všimla jsem si, že během skupinové práce leží tužky uprostřed stolu, nikdo nepíše do té doby, dokud se nedohodnou a všichni ve skupině  souhlasí s tím, co se bude psát.

Zbyl čas i na exkurzi do Barcelony. Viděli jsme park Güell, dům La Pedrera a Camp Nou.