Hned vás uklidním, nemyslím tím s tím rudým šátkem. Myslím tím v tom původním slova smyslu.
Jak jsem k tomu přišla?
Bylo nebylo, před cca dvěma lety jsme spolu se školami z Řecka, Španělska, Rumunska a Turecka začali pracovat na projektu Erasmus+ KA2 – strategická partnterství. Projekt jsme nazvali Active minds, moving hands a zaměřili jsme ho na předměty STEM (přírodovědné předměty, technologie a matematika). V průběhu dvou let jsme se sešli na projektovém setkání v každé zapojené zemi. U nás právě před rokem probíhalo setkání (leraning teachin training activity), kde jsme naše partnery učili, jak využíváme roboty, rozšířenou realitu, qr kódy a pod. v běžných hodinách. No a teď jsme na posledním setkání v Turecku.
Získávám tu reakce na setkání právě u nás. Hned první den jsme se účastnili Science festivalu, který pořádala jedna z partnerských tureckých škol (těch je celkem 5, mezi základkami je i jedna školka). A tam jsme měli možnost vidět, jak setkání u nás turecké školy ovlivnilo. I z prakticky nulového rozpočtu (o peníze si řekli rodičům) učitelé nakoupili Ozoboty a Dashe. A začali s nimi pracovat. Žáci nám pyšně na svých stáncích ukazovali, co všechno s roboty umí.
Další stanovistě byla věnovaná třeba rozšířené realitě. Knížky v češtině, které přivezli ze setkání v Česku spolu s úžasnými knížkami v turečtině (třeba se u nás taky dočkáme vydání) s nadšením a invencí využívají ve fyzice, chemii a biologii.
Tvoří pracovní listy s využitím aplikace HP Reveal.
Vytvořili si výbornou pomůcku do biologie s využitím qr kódů (na nich jsou videa vedoucí k jednotlivým orgánům).
Trochu si připadám jako teta Kateřina, ale musím to napsat – když se chce, všechno jde.
A jak je to s tím pionýrem? Tak mě tady označili 🙂 že jsem jim ty roboty ukázala.
PS Aby nebylo všechno tak zalité sluncem, tak v hotelu tu moc wifi nechodí a napsat tenhle příspěvek je/bylo trochu o nervy a taky to stálo dost peněz (nejsme v EU). A fotky doplním, až to bude chodit rychleji. Jo, škoda, že neslyšíte moře, co mi šplouchá za zády.