Letos zase učím šesťáky. Takže začínáme pěkně od začátku. Co je fyzika, co je věda, co vlastně vědci dělají, proč něco měří několikrát a čím se co měří.
Myslím, že je to čas na to ukázat, že vědec nemusí být jen člověk v bílém plášti. Do skutečného vědeckého výzkumu se dnes může zapojit každý. Takže klidně i moji šesťáci.
Citizen science – občanská věda na scénu!
Jak to funguje? Vědci potřebují data. Často hodně dat. Z různých míst, po dlouhou dobu nebo z území tak velkého, že by je sami nikdy nemohli sesbírat. A tak jim s tím pomáhají běžní lidé. Pozorují ptáky, fotí rostliny, sledují počasí, měří kvalitu vody, třídí fotografie…
Nebo chytají částice z vesmíru. Jedním ze projektů občanské vědy, který mě zaujal, je CREDO – Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory. Zabývá se kosmickým zářením a jeho cílem je mimo jiné vytvářet rozsáhlou síť detektorů.
A jeden z těch detektorů možná právě teď leží žákům v batohu.
Ano, ten nyní všude disktutovaný, všemi zatracovaný mobil.
Fotoaparát telefonu má světlocitlivý senzor. Když ke kameře nepustíme běžné světlo, může za určitých okolností zaznamenat stopu částice, která senzorem proletěla.
Víc už si určitě dokážete dohledat sami. A když už tam budete, můžete se poohlídnout po projektu, který se hodí do vašeho předmětu. Nebo života 🙂
CREDO se mnou tenhle týden odcestovalo i do Itálie.
CREDO jsem letos nevytáhla jen kvůli svým šesťákům. Vzala jsem ho s sebou i do Itálie, kde jsem pracovala s italskými učiteli na STEAM aktivitách, senzorech, digitálních kompetencích a připojila jsem k tomu i citizen science.
Zpráva z návštěvy se objeví v některém z dalších příspěvků.