Rok se s rokem sešel a my jsme zase vyrazili na Erasmus, na aktivitu stínování (stali jsme se „stínem“ zahraničního učitele a trávili jsme s ním běžný pracovní týden), tentokrát do školy Escola Secundária de Lagoa na portugalském Sao Miguel – největším z Azorských ostrovů.
Na školu, postavenou před 25 lety, chodí cca 900 žáků ve věku od 12 do 18 let. Přijdou na ni ve chvíli, kdy dokončí druhý cyklus vzdělávání (první je od 1. do 4. třídy, druhý od 5. do 6. třídy). Do 15 let (do 9. třídy) dokončí třetí cyklus a tím získají základní vzdělání. Pak pokračují tři roky buď ve všeobecném studiu nebo ve studiu odborné školy další tři roky, stále na této škole. Potom mohou pokračovat na univerzitu, která se nachází také na ostrovech.
Ve třídách mají 20 – 23 žáků, mezi nimi jsou žáci s podpůrnými opatřeními. Se žáky s po pomáhají speciální učitelé, na škole vůbec nemají asistenty.
Ředitel školy, nemusí to být učitel, ani jeho zástupci, vůbec neučí. Volí ho na 4 nebo na 8 let učitelé, žáci i rodiče. Učitel má týdně stejně jako u nás 22 hodin přímé činnosti. V rámci těchto 22 hodin může učit, párovat (pomáhat ve třídě s více žáky s svp) nebo konzultovat – má vypsanou hodinu (čas) v knihovně, kde nabízí pomoc, konzultace z jeho předmětu, těm, kteří to potřebují.
Knihovna samotná není nijak velká, ale patří k ní další místnosti – jedna s počítači, jedna pro konzultování s učiteli a nad celou knihovnou je studovna. Dělají různé projekty, například o autonomii ostrovů. Knihy půjčují i domů, slovníky a encyklopedie ale zůstávají ve škole, pracuje se s nimi v hodinách.
Na chodbách mají relaxační zóny, nábytek do nich vyráběli sami žáci. Žáci i učitelé si mohou nakupovat občerstvení v bufetu – tam neplatí přímo penězi, ale platba se odečítá z přednabité karty.
O přestávkách mají dohled nepedagogové, za pěkného počasí chodí o přestávkách ven.
Hodiny, které jsme viděli, byly různé – od prosté přípravy na testy, které v některých třídách budou probíhat příští týden (v jiných už proběhly), přes hodiny tradiční až po hodiny projektové. Blok hodin, který otvíral projekt o konstrukci budov na ostrovech tak, aby odolaly zemětřesení, si budu ještě dlouho pamatovat. Aktivity byly připravené tak, aby si žáci na základní principy takové konstrukce přicházeli sami. Každá konstrukce byla otestována na „stroji“, který simuloval zemětřesení – tři větší koule v krabici, konstrukce se na podložce pokládaly na ně. Zemětřesení samotné obstarala paní učitelka. Celý projekt bude zakončen prezentováním toho, co zjistí, žákům školy a komunitě, ve které se škola nachází.
Neviděli jsme žádnou hodinu, která by byla celá s využitím digitálních technologií, ale žáci běžně měli na lavicích chromebooky nebo tablety.
Po výuce zbyl čas i na poznávání azorské přírody.
Na fotky si budete muset počkat, připojení tu není z nejrychlejších.