Pořád přemýšlím, jak zvednout ty moje žáky z lavic, aby se mohli lépe učit?! Když ten mozek nepřenášíte, nepřemýšlí, neučíme se, nebo ne tak dobře, jako když chodím, zkoumám, přemýšlím. Můžete si k tomu přečíst Pravidla mozku od Johna Mediny, případně Nauč se to! od kolektivu autorů.
Asi se mi daří vysvětlit, proč to chci, dostal jsem zpětnou vazbu v jedné třídě. V rámci hry na burzu jsme nacvičovali i „oceňopvací větu“: oceňuji tě dnes za to, že… Byl jsem také oceněn, za to, že ve třídě učím. Díky. Bylo mi ctí to slyšet. Je třeba také ocenění přijmout.
A co to vlastně učíš?
No tohle byl dějepis. Ano, to vše se dá zvládnout při běžných hodinách dějepisu.
K té burze, prosím.
Jasně, už se zase rozplývám. No vytvářeli jsme v minulých hodinách tabulky na téma předchůdců člověka. Představte si práci ve 4 až 5 členném týmu, papír A4 přehnutý na šířku dvakrát, vždy na půlku, podobně i na výšku…, a tabulka je tu.
Hledáme předchůce člověka v učebnici ze stran 16 až 19.
Sloupečky se plnily, žáci se chodili dívat na lebky předchůdců člověka, osahávat si je, porovnávat je…
Dívat? Osahávat?
No já jsem si je našel ve 3D modelech a vytiskl si je na 3D tiskárně. Koukněte na obrázek, na konci vám případně dám odkaz. Hodina končila, vybíral jsem tabulky a přemýšlel, co s tímto výstupem budeme dělat?
Tak určitě ho budeme digitalizovat – vyfotíme, nasdílíme, vytváříme si portfolio. Je třeba to opakovat, to nestačí jednou, to musíme opakovat. Také si všímám, že se tomu týmy věnovaly různě. Ony od sebe neopisovaly. I když tedy to padlo, že jiné týmy to mají jinak, jestli to náhodou nemají špatně a nemají to opsat.
Však to je v pořádku, my si rádi poslechneme, jak jste na to šli.
Přemýšlím si, co bych poradil kolegům, jak na výstupy skupinové práce. Prezentace, to by šlo, chtěl bych něco jiného. No ještě bych poradil burzu. Jakože se půjdou podívat k jiným týmům a přinesou si jiné informace, které nemají, nebo že si potvrdí tu, kterou tam májí taky. Prostě budeme legálně opisovat.
Opisovat? A to se ve škole smí?
Domnívám se, že to je v téhle etapě práce žádoucí. Určitě pak také budeme zkoumat, co si pamatujeme, jak to dokážeme využít pro další svá dějepisná bádání a vůbec svá životní bádání.
Co je v téhle části hodiny důležité – jsou to dohody. Domluvili jsme se, že to musí být bezpečné, dívám se, kam šlapu, nemůžu běhat, není to soutěž o to, kdo víc… Také bude důležitý hluk, nacvičujeme půl metrový hlas. Bude důležité rozdělení rolí a strategie týmu, jak na to půjdeme… Tohle všechno vymyslíme během krátké chvilky.
Sleduji, co se ve třídě děje, když prohlásím burzu za zahájenou. Tedy ještě jsem musel odpovídat na otázku, co to ta burza je. My dospělí totiž předpokládáme, že naši žáci těm termínům rozumí. Ale žáci v mých třídách už mě dokáží zastavit a říct si o vysvětlení, když nerozumí nějakému pojmu. Protože pak se skutečně dokážou učit. Moc jim za to děkuji a z každé vydařené aktivity mám radost.
Celé jsme to radostně shrnuli, zkusili si vysvětlit, co nám nejde, a že kvůli tomu, abychom to pocvičili, naučili se to, chodíme do školy.
Za co byste se dnes ocenili? Co vám dnes šlo?
A ještě ty odkazy na modely lebek našich předchůdců:
Model lidské lebky je ze školního kabinetu přírodopisu.
Slávek Hora
Skvělý tip, díky!
Moniko, to mě těší. Pak dejte vědět, jak se dařilo. 🙂 Slávek