Karty dne měli minulý týden ve vítacím příspěvku úspěch. I moje karty slaví úspěch, už edukují, na stole je vždy ráno nová karta, která má říct něco mně i mému okolí. A návštěvníci si s radostí čtou, vnímají i barvy a provedení. Díky, Chaukiss.
Kromě toho mi dělá radost i čtení. O radosti bude i tento školní rok. Chci se radovat z dosažených pidiúspěchů mých žáků, z hodin prožitých lektorováním – jeden z takových podzimních radostných seminářů proběhl v úterý pro Českou bankovní asociaci a Bankéře do škol (viz facebookový příspěvek na mém profilu), z přečtených příběhů. Co mě „nadchlo“ z přečtených knih?
Tak např. Anetchen, dívka ze Sudet od Jitky Blažkové – to proto, že tenhle příběh mám v genech, moje babička byla taková Anetchen. Postupně začínám ve svém věku chápat, jaké hrůzy si musela prožít jako dívka ze Sudet z česko-německé rodiny.
Nadchla mě i kniha Neviditelné kořeny (Hynek Čapka), to si určitě přečtěte. Prozradím, že to je kniha o náhodách, bolesti a náročném období našich dějin – které období tedy není náročné? A prozradím, že se to týká i Bati, i když ne tak úplě přímo. Taky jsem si naplánoval výlet do Zlína i s přespáním v baťovském domku. Budou fotky, bude článek, slibuji.
Ještě jednu knihu jsme teď dočetl, je to Holubí dům Marie Rejfové. Co můžete způsobit, když neřeknete dítěti pravdu o biologických rodičích a ono si vyslechne rozhovor, který nepřísluší jeho uším. Plzeň na počátku 20. století. To mě zajímá, protože Plzeň je mým studentským městem.
V tomto týdnu ještě vyšel nový Dan Brown – Tajemství všech tajemství, tak to hltám teď. Nebudu prozrazovat nic. A celé se mi to čtení spojuje do těch dalších karet z titulku článku, Karet hodnot, oficiálně se jmenují Světem hodnot (Value Cards). Tak ty jsem potkal na Letní škole Trvalé Obnovy Školy v srpnu, už jsem je viděl dřív, ale teprve v létě mě zaujaly tak, že jsem si je objednal. Potřebuji moje žáky navést na cestu hodnot a vlastně zjistit, jakými hodnotami žijí, co je pro ně důležité, a tak.
Vlastně mě na to přivedl Jan Hábl přednáškami, které jsem také ve svém vzdělávaím prostoru potkal. Věnuje se také Komenskému a budování lidského charakteru. To přece děláme ve škole – spolubudujeme charaktery našich žáků, nejlépe vlastním příkladem.
Nikam tedy nespěchejte, pomalu budujte, čtěte, vnímejte hodnoty, jdetě příkladem. Školní rok teprve začíná, na všechno máme mnoho času.
Krásné a klidné září.
Slávek Hora